Jsem Váš online trenér

Chci se registrovat

Briliantové členství

Chci vědět více

Cvičební pomůcky

Přejít do e-shopu

Prohledejte si cviky

Sobota, 17. Prosinec, 2011

Hovořte řečí zkušeného sportovce


Termíny, které se používají při posilování

» Cvičební plánnávod, ve kterém je rozvržen celý trénink od úvodního zahřátí a rozcvičení až po závěrečný strečink. Obsahuje seznam a pořadí pohybových činností, cviků, počet opakování a sérií.

» Opakování – ukončený cyklus posilovacího cviku ze základní do konečné polohy a zpět.

» Jedno opakovací maximum (1OM) – maximální velikost zátěže, kterou jste schopni zvednout na jedenkrát.

» Série – určitý počet opakování stejného cviku bez přestávky.

» Přestávka (pauza) – odpočinek mezi sériemi. Jedná se o fázi zotavení.

» Svalová kontrakce – svalový stah. Kosterní svaly jsou schopné provádět tři různé typy kontrakce.

› Excentrická kontrakce – mění se délka svalu, sval se prodlužuje.

› Koncentrická kontrakce – mění se délka svalu, sval se zkracuje.

› Izometrická kontrakce – nedochází při ní ke změně délky svalu, ale mění se jeho napětí.

» Kruhový trénink – spojení více cviků na různé svalové skupiny bez přestávky.

» Přetrénování – chronická únava. Vzniká postupně dlouhodobým přetěžováním organismu.

» Regenerace – zotavení, soubor opatření zaměřených na podporu zotavovacích procesů, na odstranění únavy a na obnovení plné tělesné a duševní výkonnosti.

» Svalová horečka – stav po velkém a nezvyklém zatížení. Nastupuje po ukončení pohybové aktivity. Projevuje se bolestí svalů, jejich otokem a někdy i zvýšenou teplotou. Odezní během 2-3 dnů díky odpočinku, obkladům, sauně, koupeli apod.

» Svalová skupina – označení pro svaly, které se společně podílejí na provádění pohybu.

» Agonista – sval způsobující pohyb. Působí ve směru pohybu.

» Synergista – sval spolupůsobící s agonistou v pohybu, sám však není schopen zamýšlený pohyb provést. Např. prsní svaly, ramena, triceps nebo zádové svaly a biceps.

» Antagonista – sval působící proti agonistovi. Působí proti zamýšlenému pohybu. Např. prsní svaly a zádové svaly, biceps a triceps, kvadricepsy a hamstringy.

» Stabilizačnící svaly – nebo také fixační. Fixují polohu některých segmentů, aby mohl být vykonán hlavní pohyb.

» Svalový tonus – určitý stav napětí, který vykazuje každý sval. Je předpokladem svalové kontrakce.

» Aerobní činnost – svalová činnost za přístupu kyslíku. Je efektivnější a dá se provádět dlouhou dobu.

» Anaerobní činnost – svalová činnost s omezeným přístupem kyslíku. Je méně efektivní a dá se provádět kratší dobu.

» Opakovací maximum (OM) – používá se pro stanovení velikosti odporu (zátěže) jako % maximální hmotnosti břemene, s níž lze provést pohyb. Opakovací maximum (OM) vychází ze vztahu velikosti odporu a počtu opakování (např. 1OM = odpor, s kterým cvičenec provede maximálně 1 opakování). Tato metoda se nedoporučuje u začátečníků.

Opakovací maximum ve vztahu k procentu maxima:

  • 1 OM = 100 % maxima,
  • 2-3 OM = 90-99 % maxima,
  • 4-6 OM = 80-89 % maxima,
  • 7-10 OM = 70-89 % maxima,
  • 20 OM = cca 50 % maxima,
  • 50 OM =  cca 30 % maxima.

» Vnitrosvalová koordinace – schopnost synchronního působení jednotlivých svalových vláken uvnitř svalu. Na svalové kontrakci se nepodílejí všechny nervosvalové jednotky činných svalů. Netrénované osoby jsou schopny i při maximálním úsilí zapojit jen 50-60% svalových vláken, trénované až okolo 85%. Čím lepší vnitrosvalová koordinace je, tím více svalových vláken se při kontrakci zapojí. Tento jev je jedním z faktorů, které pozitivně ovlivňují výslednou svalovou sílu.

» Mezisvalová koordinace – každý, i ten nejjednodušší pohyb je výsledkem aktivity řady svalů i celých svalových skupin v přesném časovém sledu. Čím více jsou tyto pohybové vzorce využívány, tím dokonalejší je souhra mezi nimi, a účinek svalové práce je vyšší. Tento jev je jedním z faktorů, které pozitivně ovlivňují výslednou svalovou sílu.

» Svalový korzet – svalový korzet páteře udržuje správné držení těla a zajišťuje funkční stabilitu páteře. Dostatečně, rovnoměrně posílený svalový korzet hlídá např. správné postavení obratlů při zvedání břemen a tím snižuje riziko výhřezům meziobratlové ploténky a sklouzávání obratlů. Tvoří ho všechny svaly podél páteře a všechny trupové svaly – včetně všech skupin svalů břicha.

Rozlišujeme následující druhy síly

» Maximální síla – je největší síla, které je schopen nervosvalový systém při maximální volní kontrakci.

» Relativní síla – je maximální síla, kterou může jedinec dosáhnout vzhledem ke své tělesné hmotnosti. Relativní síla = maximální síla/ tělesná hmotnost.

» Rychlá síla – je schopnost nervosvalového systému dosáhnout co největšího svalového impulzu v časovém intervalu, ve kterém se musí pohyb realizovat.

» Startovní síla – je velikost síly, která byla dosažena do 50 ms od zahájení kontrakce, tedy schopnost dosáhnout vysoké úrovně síly již na začátku kontrakce, v co nejkratším čase.

» Explozivní síla – je schopnost dosáhnout maximálního zrychlení v závěrečné fázi pohybu.

» Reaktivní síla – umožňuje svalový výkon, při kterém se uplatňuje cyklus protažení a následného zkrácení svalu a který vyvolá zvýšení silového impulzu. Jeho velikost je závislá na úrovni maximální síly, rychlosti svalového stahu a elasticity svalu.

» Silová vytrvalost – je schopnost uplatňovat svalovou sílu opakovaně po delší dobu bez výrazného snížení její úrovně.

Komentujte